V rozhovoru s naším Ekonomickým ředitelem vám přinášíme nové a pro někoho možná překvapivé informace ze zákulisí Kili! Libor Procházka nám v tomto novém rozhovoru prozradí, s čím se Kili před jeho nástupem do firmy potýkalo, jaké kroky musel učinit, aby se firma dostala, tam kde je nyní, nebo jak vypadá jeho den na pozici Ekonomického ředitele. Popovídali jsme si také o tom, jak dlouhá a trnitá cesta je dostat se až na pozici ředitele.
V Kili pracujete na pozici Ekonomického ředitele již pátým rokem. Jakou cestou si za tu dobu Kili prošlo?
To by bylo na celý samostatný rozhovor. Nicméně, Kili za tu dobu prošlo velmi zásadní proměnou. Než jsem do Kili nastoupil, tak jsem se samozřejmě podíval na většinu veřejně dostupných materiálů, abych si udělal alespoň základní představu, jak si na tom firma stojí. Již z těchto informací mně bylo jasné, že to bude výzva a rozhodně ne na krátkou dobu. Po mém nástupu jsem objevil firmu, která byla předlužená, podinvestovaná, bez jasně definované strategie, a co mně jako ekonomovi chybělo nejvíc, tak jasně a moderně definované struktury pro plánování, kontrolu a řízení ekonomiky firmy. V této souvislosti byl pro mě velkým překvapením i špatný stav celého prostředí IT firmy. Veřejně dostupné informace jsou vždy jen špičkou ledovce, a po mém nástupu jsem se ve velmi krátké době zorientoval a udělal si jasnou představu, jaké kroky budu muset udělat. Na nich s kolegy z vedení stále pracujeme a zdaleka nejsme u konce. Velmi významným milníkem byl pro Kili nástup nového generálního ředitele Davida Janečka, kdy došlo k obměně části vedení firmy a začalo se intenzivně pracovat na posunu Kili do 21. století. Podle mého názoru se nám to daří. Kili je štíhlejší, produktivnější, finančně zdravější a má jasně definovanou strategii a modernější organizační strukturu.
Co si čtenáři mají představit pod pozicí Ekonomického ředitele? Co všechno spadá do Vašich kompetencí?
Ekonomický nebo Finanční ředitel je člověk, který je zodpovědný za finanční a ekonomickou stabilitu firmy, k níž vede cesta zejména přes udržitelnou tvorbu přiměřeného zisku. Konkrétně mezi mé kompetence patří strategické a operativní řízení finančního oddělení, které sestává z účtárny a controllingu, dále pak oddělení IT a jako posledního pak správy budov a majetku.
Která z Výše uvedených oblastí je pro Vás ta nejzajímavější?
Pro mě jsou zajímavé všechny. Vzhledem k mé profesní historii je mně samozřejmě nejbližší oblast řízení ekonomiky firmy, kde se cítím jako ryba ve vodě a se svými šikovnými spolupracovníky postupně celou tuto oblast přetváříme a posouváme dál, nicméně mám rád výzvy a ty mně v nepřeberné míře přináší právě řízení oblasti IT a taky spolupráce s firmou PFM service, se kterou společně řešíme starost o majetky Kili.
Co za kroky se v ekonomickém úseku musely udělat, aby se z Kili stala finančně zdravou firmou jako je nyní?
Samotný ekonomický úsek, bez těch ostatních, na to přímý vliv nemá. Ekonomický úsek je vlastně jakási servisní organizace pro celou firmu. Po mém nástupu do Kili, jsem se zaměřil na rekonstrukci „controllingu“. Zejména na oblast plánování, reportingu a jednotlivé činnosti, které tam probíhaly. Bez správně nastaveného měření prostě dobře řídit nelze. Těší mě, že s odstupem času vidím, že se nám tuto oblast podařilo posunout značným způsobem dopředu. A za to dík mým šikovným kolegům, kteří srší nápady a jsou velmi proaktivní. Značných změn doznala i účtárna, kde jsme za tu dobu přešli z hromad šanonů a dokladů na bezpapírovou formu práce a on-line schvalování faktur. Zautomatizovali jsme spoustu rutinně dělaných postupů a tím se podařilo celou účtárnu značně zproduktivnit.
Jak vypadá Váš denní harmonogram? Dá se to nějak popsat nebo máte každý den jiný?
Každý den po příchodu do své kanceláře zahajuji velmi podobně. Zkontroluji výsledky prodejů předešlého dne, situaci na bankovních účtech a pokladnách a následně si projdu e-maily. Pokud mám ten den porady, tak si dělám přípravu. To jsou tak všechny rutinní záležitosti. Na každý den mám připravený i určitý seznam úkolů, které musím vyřešit. Samozřejmě svět není černobílý, ale hodně barevný, a tak každý den přináší i spoustu „ad-hoc“ záležitostí, které pak dělají každý den jiným.
Kde jste kariérně začínal? Uměl jste si tehdy představit, že to dotáhnete až na Ekonomického ředitele?
Svou kariéru jsem začal, jako ekonom divize turbín v PBS Velká Bíteš. Bylo to v 90. letech po ukončení vysoké školy a základní vojenské služby. Musím přiznat, že mé znalosti pro řízení ekonomiky firmy byly opravdu na nízké úrovni. Nicméně měl jsem chuť, elán a chtěl jsem se prosadit, tak jsem se vzdělával, nehleděl na pracovní čas a ono to vše začalo později do sebe zapadat a přinášet ovoce. Již tenkrát jsem si ale řekl, že jednou budu finančním ředitelem. No, a když někdo něco chce a hodně pro to udělá, tak proč by se to nemělo splnit?
Jaké máte ambice, které zde chcete ještě dosáhnout?
Je toho ještě hodně, co má Kili před sebou. To, co máme aktuálně nastavené a čeho jsme dosáhli, je jenom základ toho, kam se musí Kili dál posouvat. Nechci na tomto místě prozrazovat nějaké bližší informace, ale obecně se mé ambice týkají dalšího rozvoje v oblasti plánování, reportingu, kalkulací a cenotvorby. Společně s kolegy jednateli pak další rozvoj Kili.
Léto je v plném proudu. Jak ho budete trávit? Máte v plánu nějakou dovolenou v zahraničí či v Česku?
Dovolenou většinou trávíme s rodinou v Česku. Snažíme se ji naplánovat vždy jako aktivní dovolenou, a to pěší turistika a kola, které pravidelně střídáme. Máme prochozené a projeté všechny české hory a Vysočinu ale také ostatní oblíbené české destinace v okolí vodních nádrží a významných památek.
Klasická závěrečná otázka – co byste Kili a jejich zaměstnancům popřál?
Kili bych popřál, aby si udržela svou dlouholetou pozici na trhu a měla dostatek zdrojů a motivovaných zaměstnanců, potřebných k cílevědomé práci na jejím dalším rozvoji. Zaměstnancům bych přál, aby jim tento rozvoj přinesl maximum uspokojení, ať v oblasti benefitů, stability, ale také možná i z pohledu hrdosti, že mohou pracovat v Kili nebo jejich vnitřního uspokojení z možnosti seberealizace.
Děkuju za rozhovor, a ať se daří!